Technická zpráva

 

Obec Chýně Biokoridor Pod Duškánem

(RBK 27 na parcelách p.č. 740 k.ú. Chýně a p.č. 720 k.ú. Litovice)

technická zpráva + situační plán

Vypracoval: Ondřej Jelínek

Kreslil: Ondřej Jelínek

Měřítko: 1:1000

Kontaktní adresa: Ondřej Jelínek 1. máje 79, Chýně 253 01 Hostivice

Ostatní kontakty: ondrej.jelinek@volny.cz telefon: 311 679 795 mobil: 603 518 038 fax: 271 741 615

Datum: 11/2009

 

1. ÚVOD

Řešené území se nachází na parcelách p.č. 740 k.ú. Chýně (33 861 m2) a p.č. 720 k.ú. Litovice (2 022 m2), jedná se o část Regionálního biokoridoru 27. Řešená plocha na jihu sousedí s Litovickým potokem a se Strahovským rybníkem. Na severu přiléhá k obdělávaným zemědělským pozemkům. Projekt ozelenění řešeného prostoru vychází z pozemkových úprav v katastrálním území Chýně a dále pak ze studie revitalizace nivy Litovického potoka zpracované v roce 2000 Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka (Simon, Kučera). Návrh ozelenění byl konzultován s občanským sdružením Arbor (jehož hlavní náplní činnosti je péče o krajinu), s o.p.s. Strahovský rybník (společnost má v pronájmu Strahovský rybník a přilehlé plochy, o které pečuje), s místním mysliveckým sdružením a v neposlední řadě se zastupiteli obce Chýně (celé území je ve vlastnictví obce Chýně). Územní systém ekologické stability krajiny definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, dále zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

 

2. PODKLADY A POUŽITÁ LITERATURA

Coombes, Stromy, Martin 1996 Dolejší, Kott, Šenk, Méně známé ovoce, Praha 1991 Gallo, Komplexní pozemkové úpravy Chýně, Praha 2009 Gallo, Plán společných zařízení – Chýně, Praha 2009 Gallo, Vytyčení katastrální a vlastnické hranice, Chýně 2009 Horynová, Praktické zahradnictví, Praha 1966 Kolařík, Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. ZO ČSOP Vlašim, Vlašim 2003 Kolařík, Péče o dřeviny rostoucí mimo les - II. ZO ČSOP Vlašim, Vlašim 2005 Simon, Kučera, Revitalizace nivy Litovického potoka, Praha 2000 Tesař, Strategický plán rozvoje Chýně, Chýně 2008 Volná, Pospíšil, Zakládání lesů, Brno 1989 Úradníček, Chmelař, Dendrologie lesnická – listnáče I, Brno 1995 Zeman, Územní plán obce Chýně, Praha 2004 

 

3. PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Biokoridor se nachází v nadmořské výšce 370 m n.m. Průměrné roční srážky zde dosahují 500-550 mm. Průměrné roční teploty činí 8 – 10 stupňů Celsia. V nivě Litovického potoka se místy vyvinuly nivní půdy, jinak byla téměř celá plocha řešeného území doposud využívána jako orná půda. Vlhkostní poměry v lokalitě se různí podle modelace terénu a vzdálenosti od Litovického potoka. Malá část řešeného území se nachází v mělké terénní propadlině, což se projevuje zvýšeným zavlhčením půdy, území v blízkosti potoka vykazuje také zvýšenou vlhkost, ostatní části mají vyvážené vlhkostní poměry. Při výsadbě stromů bude přihlédnuto k individuálním vlhkostním poměrům stanoviště.

 

4. NÁVRH ŘEŠENÍ

Projekt počítá se založením výsadby s následnou údržbou i s přirozeným rozšířením stávající vegetace (rákos). Výsadba bude provedena z části svépomocí (o.s. Arbor, občané) a částečně v rámci „náhradních výsadeb“ ukládaných obecním úřadem za pokácené stromy. Práce proběhnou v několika navazujících etapách viz kapitola 5 „Členění jednotlivých ploch“. V biokoridoru bude ponechán pruh bez zalesnění, ten bude sloužit k lepší obslužnosti řešeného prostoru při následné péči a současně bude i propojením pro pěší mezi Strahovským rybníkem a rybníkem Bašta.

 

4.1. Výsadbové práce

K výsadbě budou použity převážně prostokořenné dvou až čtyřleté sazenice. Velkým kladem těchto sazenic je dobrá ujímavost, relativně nízká cena sadebního materiálu a brzké zapojení porostu. To je významné právě na plochách, které byly původně ornou půdou a dále sousedí s intenzivně zemědělsky obdělávanými plochami. Zapojený porost postupně redukuje bylinné patro a vytlačí plevelné a ruderální druhy. Výsadba proběhne vždy na podzim v případě nutnosti i na jaře. Prostokořenné dřeviny se nesmí vysazovat za mrazu. Rostliny musí mít v době sadby ukončený růst nadzemní části a zdřevnatělý terminál bez funkčního asimilačního aparátu. Sazenice budou vysazovány jamkovou výsadbou. Tento způsob je vhodný pro všechny dřeviny. Velikost jamky a její hloubka jsou odvislé od velikosti kořenového systému sazenice. Jamka je tak hluboká, aby vysazená sazenice byla ve vzpřímené poloze a kořenový krček 1 až 2 cm pod úrovní terénu. Kořenový systém musí mít v jamce dostatek místa a musí být pečlivě rozprostřen. Půdu je nutno důkladně umáčknout. Při rozmístění jednotlivých druhů dřevin bude brán ohled také na lokální vlhkostní a světelné poměry.

 

4.2. Výběr dřevin

Druhová skladba zeleně vychází z lokálních stanovištních poměrů, terénního průzkumu a doporučených dřevin dle studie „Revitalizace nivy Litovického potoka“, viz Příloha 1. Navrhované dřeviny jsou výhradně domácí listnaté druhy.  

 

4.3. Zajištění porostu po výsadbě, údržba, pěstební péče a podpora vývoje porostů

Ochrana proti zvěři Vážným nebezpečím pro výsadby je zvěř. Za nejúčinnější opatření je možno považovat kvalitní oplocení, jedná se ovšem o opatření finančně nákladné a svým způsobem v kontradikci s plánovaným využitím lokality jako biokoridor. Ochrana proti zvěři bude tedy redukována na individuální ochranu stromků proti okusu (spirálové chráničky). Pravidelně (zejména před zimou) bude prováděna kontrola stavu chrániček. Ochrana proti plevelům (buřeni) K důležitým následným pěstebním opatřením náleží ochrana proti plevelům. K likvidování již narostlé buřeně bude použito klasické ožínání. To je možno provádět za pomoci mechanizace (sekačky, křovinořezy) nebo ručně (kosy, srpy). Pokosený materiál bude rozprostřen kolem sazenic (mulčování). Tím bude omezen následný růst buřeně v bezprostřední blízkosti sazenic. Další činnosti Celá plocha určená k výsadbě byla využívána jako zemědělský pozemek a půda je tedy dobře zásobena živinami. Případné přihnojování výsadeb není nutné. U stromů musíme sledovat výskyt chorob a škůdců a v případě napadení dřeviny ošetřit vhodnými ochrannými postřiky. Identifikaci patogena a optimální způsob ochrany případně řešit s odborníkem. Celá plocha biokoridoru bude kontrolována, aby zde nedošlo k šíření plevelných, nebo invazních rostlin. Zvláštní zřetel bude brán na křídlatku japonskou, bolševník velkolepý, pajasan žláznatý a pcháč oset, všechny zmíněné rostliny se totiž již v okolí Chýně vyskytují. Pravidelně též bude monitorován vývoj sazenic, bude kontrolována funkčnost úvazků, správné zavětvení (výchovný řez), doplňování mulčového krytu. V období letních přísušků budou kontrolovány vlhkostní poměry pozemku, v případě nutnosti bude přistoupeno k zálivce sazenic. V případě výsadeb formou „náhradní výsadby“ budou evidovány závazky jednotlivých firem nebo občanů, kterým byly náhradní výsadby uloženy. Následně pak bude dohlíženo na splnění závazků, a to zejména následné péče o tyto výsadby. Po výsadbě a ujmutí dřevin nastává období výchovy (do 10-15 let věku porostu) i po této době však bude potřeba o výsadby (byť v minimální míře) pečovat. Vlastníku pozemku (obec Chýně) tak do budoucnosti vznikne povinnost se o biokoridor starat, jednak v rámci výchovy porostu, a pak také v rámci údržby vzrostlé zeleně. Vzhledem k tomu, že budou dřeviny předávány až po stabilizování na stanovišti a základních výchovných řezech (tj. cca pět let po výsadbě), nebudou muset být na údržbu zeleně věnovány vysoké finanční částky.

 

5. ČLENĚNÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH

Celé řešené území je rozděleno na 12 různých ploch, které jsou na hlavním výkresu označeny písmeny A až K. Každá plocha má své specifické určení. Následuje výčet ploch s podrobným popisem k čemu má konkrétní plocha sloužit, jak a kdy má být osázena, případně jaká péče bude následně ploše věnována.

 

 A – Dubové stromořadí

Dominantní souvislé stromořadí tvořené 88 duby letními, lemující celou parcelu biokoridoru ze severní strany. Duby, odrostky o minimální výšce 2 m, budou sázeny v rozestupu 10 m. Stromy by měly být získány v rámci „náhradní výsadby“ uložené OÚ Chýně za pokácené stromy na katastru obce, v rámci „náhradní výsadby“ bude uložena i následná péče o výsadby. Další možností, jak získat sazenice stromů, by byla akce „za každé dítě, nový strom“, na které by se měli podílet rodiče nově narozených dětí v Chýni. O propagaci této „Dětské aleje“ by se postaralo o.s. Arbor a očekává se též podpora obce Chýně. Vzhledem k tomu, že stromy porostou v sousedství obhospodařovaného pole a budou také lemovat plochu „CH“ (louka), s kterou je počítáno jako s přístupovou plochou pro údržbu biokoridoru, měly by být koruny zapěstovány na podjezdnou výšku minimálně 3 m. Termín výsadby: rok 2010 až 2011.

 

B - Smíšené stromořadí

Stromořadí kopírující stromořadí „A“ v odstupu 10 m, jednotlivé stromy 75 ks ( jasan, habr, javor klen) budou mít v řadě od sebe odstup 10 m. Stromořadí bude muset být přerušené v místech, kde se linie stromů přiblíží k vodoteči (v těchto místech není dost prostoru, aby zde mohla být souvislá výsadba). Nad Strahovským rybníkem se stromořadí oddálí od plochy „A“ a táhlým obloukem se stočí až k jižní hranici biokoridoru, kde naváže na plochy udržované o.p.s. Strahovský rybník. Sadební materiál bude o výšce cca 1 m, prostokořenné poloodrostky budou opatřeny kůlem a chráničkou proti okusu. V následujících letech bude zajištěna péče včetně výchovného řezu tak, aby byly koruny zapěstovány s podjezdnou výškou minimálně 3 m (směrem k ploše „CH“). Sousední plocha „CH“ (louka) by totiž měla umožnit průjezd techniky pro údržbu biokoridoru (s výhledem na desítky let dopředu). Termín výsadby: rok 2010 až 2011.

 

C – Extenzivní sad

Na část plochy ležící nad Strahovským rybníkem by mělo být vysázeno 16 ks méně známých, či planých ovocných dřevin. Z klasických ovocných dřevin by přicházel v úvahu ořešák královský nebo hrušeň. Z netradičních ovocných dřevin pak jeřáb sladkoplodý, jeřáb oskeruše, kaštanovník setý, líska turecká. Ve výsadbě by se mohly uplatnit i plané ovocné stromy, zejména pak planá třešeň a hrušeň. Spon výsadby je navržen na 10 x 10 m, mělo by jít o nepravidelnou výsadbu, aby nebyly jednotlivé stromy v přímém zákrytu. Rozvolněný spon v kombinaci s travnatým podrostem by měl podtrhnout přírodní vzhled tohoto alternativního ovocného sadu. Termín výsadby: rok 2012 a dále

 

D – Vrbový dělící pás

Výsadba řízků vrby košíkářské – cca 3000 ks bude v odstupu 3m lemovat stromořadí „A“. Jednáse o jakési zviditelnění hranice biokoridoru v krajině, zvýraznění hranice mezi obdělávaným polem a zelenou plochou. Na výsadbu budou použity řízky řezané z prutů košíkářské vrby sázené v souvislé řadě s odstupem 20 - 30 cm. Termín výsadby: podzim 2009 až jaro 2010.  

 

E – Keřová bariera

Hustá keřová bariera by měla vymezit klidovou zónu biokoridoru, která bude určena výhradně pro nerušený pohyb zvěře. Keřový pás bude složen jednak z keřů doporučených studií „Revitalizace nivy Litovického potoka“ (brslen evropský, hloh obecný, kalina obecná, keřové vrby, střemcha obecná, svída krvavá, ptačí zob obecný) a keři v místě obvyklými (růže šípková, bez černý, špendlík, ostružiník). Při umisťování jednotlivých keřů bude brán zřetel na vlhkostní a světelné podmínky na konkrétním stanovišti tak, aby byly zajištěny optimální podmínky pro růst sazenic. Vznik klidové zóny by mohl být podpořen a urychlen (ještě před zapojením keřové bariery) navršením clony z vyřezaných větví a lesního klestí. Tato přirozená a dočasná bariera by do doby svého zetlení prozatimě oddělila klidovou zónu od okolních pozemků, současně by se tak vytvořil úkryt pro drobná zvířata a ptactvo. Termín výsadby: postupně od podzimu 2010.

 

F – Lískový dělící pás

Oddělení plochy „C“ od vozovky zajistí keřový pás z lísky obecné – 47 ks. Lísky budou vysazeny v rovnostranném trojúhelníkovém sponu s délkou strany 3 m. Lísky budou vysazeny souběžně s vozovkou ve vzdálenosti 10 m od hrany asfaltu. Clona z lískových keřů bude sloužit v zimních měsících i jako sněhová zábrana proti zafoukání vozovky sněhem. Termín výsadby: postupně od podzimu 2010.

 

G – Klidová zóna

Místo ponechané přirozenému vývoji, sloužící k nerušenému pohybu zvěře. Budou zde vysazeny dřeviny měkkého luhu cca 2000 ks (olše lepkavá, topol osika, topol černý, topol bílý, lípa srdčitá, lípa velkolistá, vrby). V klidové zóně najde uplatnění i keřový podrost, a to ve stejném složení jako na ploše „E“. Sazenice stromů budou vysázeny ve čtvercovém sponu o délce strany 2 m, čímž bude docíleno brzkého zapojení porostu, což je významné právě na plochách, které byly původně ornou půdou. Zapojený porost postupně redukuje bylinné patro a vytlačí plevelné, ruderální druhy. Při rozmístění jednotlivých druhů dřevin bude brán ohled také na lokální vlhkostní poměry. Použité prostokořenné sazenice (poloodrostky) by měly mít výšku 1 m, tím se budou minimalizovat náklady na obžínání. Výchovný řez prováděn nebude, ale do budoucna (cca 15 let po výsadbě) je nutné počítat s prořezávkou porostu. Termín výsadby: postupně od podzimu 2010.

 

H – Teplomilné společenství

Jedná se o dvě plochy na severním okraji biokoridoru. Pro ozelenění těchto ploch bude použit dub zimní, dub šípák, javor babyka a dřín obecný. Pro dočasné vyznačení hranice mezi parcelou biokoridoru a obdělávaným polem, zde bude vysazena clona z řízků vrby košíkářské. Termín výsadby: vrby na podzim 2010, ostatní rok 2012 5 CH – Louka Jedná se o průběžný pás pozemku o šíři 10 m (celková plocha 9000 m2), který lemuje biokoridor na jeho severní straně (mezi plochami „A“ a „B“ respektive „C“). Nad Strahovským rybníkem se pás rozdvojí a jedna jeho část odbočí mezi plochami „B“ a „C“ až k břehu Strahovského rybníka. Plocha by měla být používána pro průstup biokoridorem, v ideálním případě by zde měla být udržována kosená louka. Posekaná tráva bude použita k mulčování vysazených stromků. Pokud nebude možné louku plošně sekat (vysoké finanční náklady pro obec), bude zde svépomocně prosekávána přístupová pěšina o šíři 1 m. Termín kosení: od jara 2010.

 

I – Manipulační plocha

Nezpevněná rezervní plocha mezi plochou „F“ a silnicí. Plocha by měla sloužit pro případnou manipulaci s rostlinným materiálem při udržbě biokoridoru a v zimních měsících pro usazování sněhu za keřovou barierou.

 

 

J – Stávající zeleň

Přirozeně zarůstající pás zeleně podél vodoteče. Z dřevin jsou zde zastoupeny: jasan (převládá), vrby keřové i stromové, ořešák královský, hloh, javor jasanolistý, lípa, bez černý. Bylinný podrost je tvořen rákosem a společenstvím vlhkomilných trav. Plocha je minimálně dvacet let neobhospodařována a některé stromy zde rostoucí dosahují průměrů kmenů 40 cm ( vrba 80 cm).

 

K - Rákosina

Území, kde je počítáno s přirozeným rozšířením rákosu. Jedná se o vlhčí část biokoridoru, která přímo sousedí se souvislým porostem rákosu na ploše „J“. Vzhledem k příhodným podmínkám pro růst rákosu se dá počítat s rychlým rozšířením na nové plochy. Rákosina bude následně doplněna výsadbou vrby košíkářské z tyčí a prostokořenných odrostků jasanu ztepilého, tím bude narušena monokultura rákosu a dosaženo větší pestrosti a biologické hodnoty plochy „K“. Termín výsadby: rákos během let 2010 a 2011, ostatní rok 2012.

 

6. ZÁVĚR A GARANCE

Hlavním garantem projektu bude předseda o.s. Arbor a zastupitel obce Chýně, Ondřej Jelínek. Spolupracující osoby budou jednak z řad členů o.s. Arbor, tak z řad ostatních občanů Chýně se zájmem o zeleň a zdravé životní prostředí. Celá akce bude podporována obcí Chýně, a to zejména umisťováním „náhradních výsadeb“ do lokality biokoridoru Pod Duškánem. Další podpora ze strany obce bude ve formě propagace projektu a spolupráce při jeho popularizaci, například formou akce „Za každé dítě nový strom“. Spolupráce s obcí by měla vzniknout i v oblasti žádostí o dotace, či oslovení soukromých sponzorů. 6 Plánované pěší propojení Strahovského rybníku a rybníku Bašta je zakotveno jednak v platném územním plánu obce Chýně, tak i v strategickém plánu rozvoje. Předpokádám tedy, že obec bude spolupracovat i při údržbě (kosení) pěšiny, která má právě toto propojení umožnit a povede nově zřízeným biokoridorem.

V Chýni dne 17. 11. 2009

Ondřej Jelínek

 

Stanovisko obce Chýně:

 

Stanovisko MÚ Černošice, odbor životního prostředí:

 

7. SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA 1 Studie na revitalizaci nivy Litovického potoka - Simon, Kučera, rok 2000 Soupis doporučených dřevin.

 

PŘÍLOHA 2 Situační plán řešeného území (parcela 740 a 720) v měřítku 1:1000

 

PŘÍLOHA 3 Plán vytyčení katastrální a vlastnické hranice.

 

PŘÍLOHA 4 Výřez z Plánu společných zařízení (KPÚ Chýně). Fialovou barvou jsou znázorněny pozemky ve vlastnictví obce Chýně. 



NOVINKY