Biokoridor Pod Duškánem v Chýni u Prahy, aneb návod jak vytvořit kus nové přírody. Vedeni heslem: Neptej se proč to není, udělej to! Jsme se za pomoci přátel a součinnosti obce, pustili do osázení 3 ha pole u rybníka...

28

 

Na úplný začátek musím uvést, že nejsem žádným odborníkem na výsadbu zeleně, ani na její projektování. Celá aktivita kolem ozelenění biokoridoru  byla vedena spontáně a v podstatě amatérsky. Následující texty se ale přesto můžou stát návodem pro každého, kdo má chuť něco podobného udělat a kromě zájmu o věc toho moc nemá.

 

Nejdříve je užitečné se trochu obeznámit s místem kde žijeme, nebo kde chceme působit. Ideální je obklopit se kamarády a známými a začít být "veřejně činným". Osobně jsem začal u nás v obci (tenkrát - v roce 1999 měla Chýně pouhých 700 obyvatel) vydávat čtvrtletník Chýnoviny, vstoupil do místního občanského sdružení Arbor a od roku 2002 jsem obecním zastupitelem.

 

Jako svého koníčka jsem se učil pěstovat stromy ze semínek a pokud se pokus vydařil, tak se stromy vysadily v rámci aktivit občanského sdružení Arbor podél cest, a nebo na jiná vhodná místa. Pak v obci proběhly pozemkové úpravy (zjednodušeně řečeno se jedná o přeparcelování celého katastru) a tak se zrodila myšlenka vysadit stromy na větší ploše. Jako ideální místo pro tento záměr se stal kus stávajícího pole, které se rozkládá v těsné blízkosti dvou rybníků a které bylo nově definováno jako biokoridor v rámci ÚSES (územní systém ekologické stability).

 

28. 8. 2009 byl biokoridor oficialně vytyčen a 29. 8. jsme společně s přáteli k mezníkům zatloukli natřené střešní latě, aby byla hranice nového pozemku zřetelná a nedošlo k jejímu rozorání. K parcele 740 byla přidána i parcela 720 (k.ú. Litovice), a tak se plocha ještě trochu zvětšila a usnadnilo se propojení s panelkou vedoucí kolem rybníka Bašty. Plocha těchto  pozemků je nyní skoro 3,6 ha.

1205190739_hz0-detska-alej-cesticka

 

 

Obrátil jsem se tedy na zastupitelstvo obce s žádostí o podporu nového projektu:

"V rámci pozemkových úprav se obec Chýně stala vlastníkem nových pozemků určených zejména pro vybudování polních cest a biokoridorů. Konkrétně bych se chtěl zmínit o parcele č. 740, která lemuje na severu Strahovský rybník a dále vede podél vodoteče až k rybníku Bašta. Tato parcela je určena k vybudování biokoridoru (RBK 27) a je katastrem nemovitostí evidována jako ostatní zeleň. V současné době na většině pozemku hospodaří zemědělci (Agrosa). V naší bezlesé krajině bychom se měli snažit o rozšíření zelených ploch na co možná největší možnou míru, a to pokud možno, v co nejkratší době. Přeměna pole na parcele č. 740 na zelený pás by byla dobrým začátkem. Jmenovaná parcela přímo souvisí se zelenou plochou udržovanou rybáři (severní břeh Strahovského rybníka) a s přirozeně zarůstající plochou podél vodoteče směrem k Baště. Tento zelený pás z části udržovaný a z části přirozeně rostoucí má šíři cca 12 metrů a propojuje dva chýňské rybníky Baštu se Strahovským, v současné době je tato spojnice neprůchozí. V případě rozšíření již rostoucího zeleného pásu (o pruh pole) by bylo možné tuto trasu používat k procházkám i jako spojnici mezi novou zástavbou (Háje, Kaliště, Kamenice) a stávající obcí a dále směrem na Hostivici.

Doporučoval bych tedy následující: Na předepsaném formuláři požádat pozemkový úřad o bezplatné zaměření parcely – žádosti o zaměření nových pozemků jsou už na pozemkovém úřadě soustředěny, a pokud obec bude chtít zaměřit porcelu už tento podzim, musíme jednat urychleně. Kontaktovat zemědělce hospodařící na dotčeném pozemku a upozornit je na skutečnost, že budeme pozemek nadále spravovat sami – zde je také potřeba jednat urychleně a vše dohodnout ještě před zasetím ozimů. Pokud bude pozemek zaměřen, bude potřeba zvýraznit geodetické značky tak, aby byly zřetelně viditelné a nedošlo k jejich vyorání. Doporučoval bych použít staré sloupky z oplocení Višňovky – trubky na jednom konci natřít výraznou barvou a zarazit do země v blízkosti geodetických značek, rád s prací pomohu.

 

Na jaře 2010 bych byl ochoten zdarma vysadit dělící vrbový pás (řízky vrby košíkářské) jako lemování nově vytyčené parcely. Na podzim 2010 a 2011 bych, taktéž zdarma, výsadbu doplnil o souběžnou jednostrannou alej (jasan, javor, habr) s roztečí stromů 10 metrů. Mezi pásem vrb a pásem stromů by se ponechala volná plocha – kosená louka o šíři 12 metrů, ta by sloužila jednak jako již zmiňovaná propojka mezi rybníky, respektive mezi silnicemi vedoucími po hrázích Bašty a Strahovského rybníku (vzdálenost cca 850 metrů). Dále by to byla rezervní plocha pro „dětskou alej“ - souběžnou alej stromů vysazených, podle předem určených pravidel, rodiči pro své narozené děti. Zde by stálo za zvážení, zda by tuto službu nemohla pro rodiče vykonat přímo obec – byl by to hezký dárek k narození nového občánka Chýně – pro každé narozené dítě zasadit (v režii obce), jeden konkrétní strom do postupně se prodlužující aleje. Ostatní plocha by se mohla nechat volně zarůstat, tak jako již zmiňované břehy vodoteče, nebo se pokusit zorganizovat další svépomocnou výsadbu (například za pomoci rybářů nebo o.s. Arbor), případně se pokusit o získání dotace a výsadbu zadat zahradnické firmě. Na výsadbu lesíka by byla vhodná plocha zejména nad Strahovským rybníkem. Obracím se tedy na Vás s žádostí o podporu výše uvedeného projektu, o jehož prosazení a zdárné dokončení bych se rád osobně zasadil."                   Dne 5. 8. 2009 Ondřej Jelínek

 

23. 9. 2009 byla na veřejném zasedání zastupitelsva  představena nová verze plánu biokoridoru a následně jsem byl zastupitelstvem pověřen k projednání záměru na OŽP (odboru životního prostředí) Černošice. Kam jsem se také neprodleně vypravil.

7


Pracovnice OŽP sice se záměrem i provedením v podstatě souhlasily, ale...

Je potřeba dodat projekt a technickou zprávu. Prázdná místa na mém současném návrhu se budou muset vyplnit (myslel jsem, že by se to mohlo dořešit až za pochodu - nemohlo) a tak se musí domalovat do plánu rychlerostoucích dřevin (olše, osika, vrba...) které by měly být vysazeny nad Strahovským rybníkem. Měl by zde vyrůst i oskerušový luční sad, který by sloužil jako propojka mezi alejí a Strahovským rybníkem. V nevyužitých cípech na severu biokoridoru by našly své místo teplomilné dřeviny (dřín, duby šípák a zimní, javor babyka...), někam by se ještě měly píchnout původní druhy topolů (černý a bílý) - jedná se o mohutné stromy. Ještě líska, ta by tam taky měla být. Trochu jsem se bál invazní rozpínavosti rákosu, ale prý to je OK - zvířata ho mají ráda (jako schovku. Návštěvou OŽP jsem se prostě dostal do reality a zjistil, že to zas tak jednoduše nepůjde.

bio_brana

Nyní bylo jasné, že bez projektu se prostě neposuneme. Abych se vyhnul případným komplikacím a zároveň získal maximum informací, nápadů a tak vůbec pronikl k jádru věci účastnil jsem se různých schůzek našeho občanského sdružení Arbor, proběhla také schůzka za účasti starostky obce, myslivců, rybářů a místního dendrologa. A pak už jsem si ořezal pastelky, obložil se knížkami a začal hledat na googlu.

26. 11. 2009 jsem na OŽP Černošice předal vypracovanou technickou zprávu a situační plán. Pak už šlo jen o to, přesvědčit všechny zúčastněné, aby dali projektu zelenou. Paní z OŽP mi ale následně zavolala, že prý se jim ten můj projekt zdá moc jednoduchý (nebo tak nějak se vyjádřila) a chtějí se podívat na tu plochu osobně - v terénu. Následně dorazila na místní šetření se dvěma pejsky - pěšky z Jenče, byla sympatická a nechala si vše vysvětlit. Jaké ale bude konečné stanovisko OŽP neprozradila. Z její strany byly vzneseny určité výhrady ohledně aleje stromů v kombinaci s prostorem pro cestu (v biokoridorech není zvykem něco takového budovat) a celkově jsem pociťoval určitou ostražitost kvůli absenci kulatého razítka... 

 

21. 12. 2009 jsem ale obdržel kladné stanovisko v podstatě od všech osmi orgánů životního prostředí, které se mojí žádostí zabývaly. Dostal jsem tím do ruky velmi silný trumf.13. 1. 2010 následoval souhlas vlastníka pozemku - obce ChýněC. souhlasí c) s výsadbou zeleně na parcelách p. č. 740 k. ú. Chýně a p. č. 720 k. ú. Litovice (biokoridor Pod Duškánem) podle technické zprávy vypracované Ondřejem Jelínkem v listopadu 2009 a schválené Odborem životního prostředí MěÚ Černošice 21.12.2009; obec bude výše zmíněný projekt podporovat, a to zejména přednostním umisťováním stromů z „náhradních výsadeb“ do této lokality; hlavním koordinátorem a garantem projektu bude Ondřej Jelínek.4. 2. 2010 se k souhlasu připojila i rada města Hostivice, část biokoridoru je totiž v jejím katastru.

Získáním všech souhlasů jsme se přehoupli konečně do další fáze – výsadby zeleně. Začali jsme pořádat různé brigády, lobovalo se za umístění náhradních výsadeb do biokoridoru (pokud OÚ někomu povolí pokácet strom, může jako kompenzaci uložit „náhradní výsadbu“ na zmírnění ekologické újmy). Organizovaly se výsadby stromů za narozené děti do Dětské aleje, uspořádala se sbírka na zaplacení materiálu potřebného na vybudování pěšinky vedoucí alejí stromů, vyhloubila se žabí tůňka. Občas se také něco nepovedlo. Počáteční rozpínavost bodláčí byla opravdu nad naše síly a se svojí argumentací, že kvetoucí pcháč oset je významnou včelí pastvou jsem u kverulantů příliš neuspěl. Nedopatřením byly obcí posekány čerstvé výsadby a tak jsme přišli o 66 jasanů a habrů. Pak se také občas našli nespokojení jedinci, kteří mi vytýkali, že je lokalita neudržovaná a, že jsem slíbil, že se o ni budu starat. Do nekonečna se snažím vysvětlovat, že se nejedná o park, ale o biokoridor tedy o „krajinnou složku, která propojuje biocentra a tím umožňuje migraci organismům„ a že veškeré zásahy a úpravy tohoto území by to měly respektovat. Také šly po obci fámy, že sázím vrby, abych z nich pak mohl těžit proutí pro svou potřebu. Ale celkově je biokoridor vnímán velmi pozitivně, s minimálními náklady vznikl kus nové přírody, který je hojně využíván k procházkám.




NOVINKY